Fosfid inditý
| Fosfid inditý | |
|---|---|
 | |
 Základní buňka InP | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fosfid inditý |
| Ostatní názvy | Fosfid india Indium phosphide |
| Sumární vzorec | InP |
| Vzhled | černé krychlové krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 22398-80-7 |
| PubChem | 31170 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 145,792 g/mol |
| Teplota tání | 1 062 °C (1 335 K) |
| Hustota | 4,81 g/cm3 (pevná látka) |
| Index lomu | 3,1 (infračervené pásmo) 3,55 (632,8 nm) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | kubická mřížka |
| Hrana krystalové mřížky | a = 5,8687 Å |
| Koordinační geometrie | 4 |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −88,7 kJ/mol |
| Standardní molární entropie S° | 59,8 J⋅K−1⋅mol−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS08 Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fosfid inditý, také fosfid india, chemickým vzorcem InP, je polovodivá binární sloučenina india a fosforu. Krystalickou strukturu tvoří plošně centrovaná kubická mřížka, shodná s mřížkou arsenidu gallitého a většiny polovodičů tvořených prvky III.–V. skupiny. Vyznačuje se jednou z nejdelších životností optických fononů v rámci sloučenin téhož typu krystalické struktury.[2]
Fosfid inditý lze připravit reakcí bílého fosforu s jodidem inditým při teplotě 400 °C,[3] rovněž tak sloučením obou elementárních prvků za vysoké teploty a tlaku,[4] či termolýzou směsi tvořené sloučeninami trialkylů india a fosfanu.[5] Výroba monokrystalů do polovodivých integrovaných obvodů probíhá Czochralského metodou.[5]
Využití sloučenina nachází při výrobě polovodičových injekčních laserů, experimentálních fotovoltaických článků a polovodivých součástek v elektronice.[6] Primárním uplatněním je podíl na zhotovování optoelektronických zařízení,[7] například světelných diod, či výroba polovodičových přechodů v bipolárních tranzistorech.[5] V tenkých filmech a monokrystalických destičkách polovodičů je klíčovou vlastností vysoká čistota velmi ušlechtilého india (99,9999 % či vyšší). Fosfid inditý plní funkci činidla pro arsenidy galia a germania.[8]
Nařízením komise Evropské unie z března 2014 byl fosfid inditý klasifikován jako karcinogenní látka kategorie 1B.[9] Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny změnila zařazení ze skupiny 2B do 2A, definované jako „pravděpodobně karcinogenní pro člověka“, v důsledku testování sloučeniny s výsledkem výjimečně vysoké incidence plicních maligních novotvarů u krys a myší, nárůstu incidence feochromocytomu u krys a hepatocelulárního karcinomu a adenomu u myší. Karcinogenita u člověka nebyla známá.[10] Analýza chromozomových mutací u hepatocelulárního adenomu a karcinomu myši indukovaných fosfidem inditým odhalila mutaci genů pro syntézu proteinů H-ras a alfa-kateninu, jež se shodovala s nálezy u hepatocelulárních novotvarů člověka. To vedlo k domněnce možné podobnosti karcinogeneze u obou druhů.[11]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Indium phosphide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Indium phosphide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOUARISSA, Nadir. Phonons and related crystal properties in indium phosphide under pressure. S. 2583–2587. Physica B: Condensed Matter [online]. 2011-07-01 [cit. 2020-02-24]. Čís. 13, s. 2583–2587. Dostupné online. DOI 10.1016/j.physb.2011.03.07. (anglicky)
- ↑ O'Neil, M.J. (ed.). The Merck Index – An Encyclopedia of Chemicals, Drugs, and Biologicals. Cambridge, UK: Royal Society of Chemistry, 2013. S. 920. (anglicky)
- ↑ IARC 2006, s. V86 198.
- ↑ a b c IARC 2006, s. V86 199.
- ↑ Lewis, R. J. Sr. Hawley's Condensed Chemical Dictionary 15th Edition. New York, NY: John Wiley & Sons, Inc., 2007. Dostupné online. S. 686. (anglicky)
- ↑ IARC 2006, s. V86 197.
- ↑ KULAKOWSKI, Ondřej. Indium v životním prostředí. Praha, 2015. 28 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Petr Drahota, PhD.. s. 24.
- ↑ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 317/2014 ze dne 27. března 2014, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o přílohu XVII (látky CMR) [PDF]. Úřední věstník Evropské unie, 2014-03-28 [cit. 2020-02-24]. S. L 93/24. Dostupné online.
- ↑ IARC 2006, s. V86 220.
- ↑ IARC 2006, s. V86 218.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- International Agency for Research on Cancer, 1972-PRESENT (2006). Monographs on the Evaluation of the Carcinogenic Risk of Chemicals to Humans. Geneva: World Health Organization. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fosfid inditý na Wikimedia Commons
